Ventilační tepelná čerpadla
Ventilace ze zdravotního hlediska
Počátkem osmdesátých let dvacátého století se začíná hovořit o jevu zvaném Syndrom nezdravé budovy. Tento syndrom se týká alergických obtíží a dokonce příznaků chorob, které se často objevují při pobytu v určitých budovách a místnostech. Ty mohou vést ke vzniku chronických onemocnění, která narušují pracovní schopnosti jedince i jeho běžné činnosti. To nemusí vést pouze ke ztrátě kvality života, ale i ke značným ekonomickým ztrátám a zvýšeným nákladům. V zásadě je možné v interiéru budov nalézt následující potenciálně rizikové faktory:
- Toxické znečištění způsobené nebezpečnými chemickými látkami a prachem.
- Vlivy hluku, světla, pachů, vlhkosti a vnitřního klimatu.
- Hromadění mikrobů (bakterií, virů, plísní), které mohou způsobovat infekce.
- Působení alergenů.
Koncentrace těchto znečišťujících faktorů velmi závisí na podmínkách vnitřního klimatu, způsobu ventilace a uspořádání a využívání daného prostoru. Když se počátkem sedmdesátých let začala uplatňovat opatření pro úspory energií, došlo ke značnému zlepšení izolačních vlastností stavebních konstrukcí. To ale vedlo k omezení intenzity výměny vzduchu uvnitř budov. Ze zdravotního hlediska leží optimální intenzita výměny vzduchu v rozmezí 0,5 až 1,0, avšak ve skutečnosti se pohybuje v dobře izolovaných budovách intenzita výměny vzduchu mezi 0,3 až 0,5, což znamená, že výměna znečištěného vzduchu v interiéru je nedostatečná.
Proto nutně dochází ke zvýšení potíží obyvatel. A zde právě může řízené větrání budov sehrát svoji nezastupitelnou úlohu. Řízené větrání udržuje v interiéru optimální teplotu a vlhkost a současně zajišťuje, že vzduch uvnitř budovy je dokonale hygienický. Příslušné technické směrnice a hygienické předpisy je možné nalézt v normě DIN 1946.
